Nejdůležitější změny podle velké novely zákoníku práce vydané pod č. 285/2020 Sb. – část I.

A) Změny podle novely účinné ke dni 30. 7. 2020

1. Doručování písemností dle ust. § 334 a násl. zákoníku práce

Hlavním cílem změn v oblasti doručování je zvýšení právní jistoty účastníků pracovněprávních vztahů. Provedené změny reagují na judikaturu Nejvyššího soudu ČR a praktické problémy zaměstnavatelů při doručování písemností do vlastních rukou zaměstnanců.

Podle novely stále platí, že písemnosti se mají zaměstnanci primárně doručovat na pracovišti do vlastních rukou, nicméně není-li takové doručení možné, lze nově využít další možnosti (aniž by novela stanovovala pořadí postupů v doručování písemnosti), a to konkrétně doručení:

kdekoliv bude zaměstnanec zastižen,

prostřednictvím provozovatele poštovních služeb,

prostřednictvím sítě nebo služby elektronických komunikací, nebo

prostřednictvím datové schránky (tato možnost byla nově vložena do taxativního výčtu doručování písemnosti ze strany zaměstnavatele zaměstnanci).

Novela dále zavádí zjednodušení doručování písemností prostřednictvím datové schránky, kdy nově nebude vyžadováno podepsání písemnosti uznávaným elektronickým podpisem a potvrzení převzetí písemnosti zaměstnance zaměstnavateli datovou zprávou podepsanou uznávaným elektronickým podpisem. Bude však vyžadován písemný souhlas zaměstnance (ad hoc či generální) s doručováním do datové schránky. Současně se nově stanoví fikce doručení písemnosti datovou schránku v případě, že se do datové schránky zaměstnanec nepřihlásí ve lhůtě 10 dnů ode dne doručení písemnosti do jeho datové schránky.

V oblasti doručování písemností prostřednictvím provozovatele poštovních služeb zavádí novela povinnost zaměstnavatele doručovat písemnost prostřednictvím provozovatele poštovních služeb na adresu, kterou mu písemně zaměstnanec písemně sdělil. Pokud zaměstnanec při doručování písemnosti nebude zastižen a doručovaná písemnost mu bude uložena u provozovatele poštovních služeb, činí doba uložení písemnosti nově 15 kalendářních dnů. Nově také nebude vyžadováno vyhotovení písemného záznamu o poučení zaměstnance o následcích svého konání pro případ, kdy zaměstnanec sám znemožní doručení písemnosti tím, že ji odmítne převzít nebo neposkytne součinnost k doručení písemnosti.

2. Zrušení povinnosti zaměstnavatele vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání při skončení právního vztahu založeného dohodu o provedení práce dle ust. § 313 zákoníku práce

Novela dále ruší povinnost zaměstnavatele vydat zaměstnanci potvrzení o zaměstnání při skončení právního vztahu založeného dohodou o provedení práce. Výjimkou zůstávají pouze případy ukončení dohody o provedení práce, která založila účast zaměstnance na nemocenském pojištění a dohod o provedení práce, u kterých je z odměny za výkon práce prováděn výkon rozhodnutí nebo exekuce srážkami ze mzdy.

Pokud jde o potvrzení o zaměstnání jako taková, rozšiřuje novela také výčet údajů, které je v něm zaměstnavatel povinen uvést, o identifikaci orgánu, který nařídil srážky ze mzdy zaměstnance.

3. Odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance a vzdání se tohoto místa

Novelou dochází ke zpřesnění odvolání z pracovního místa vedoucího zaměstnance a vzdání se tohoto místa, nicméně tato změna se netýká příspěvkových organizací.

Ust. § 73 odst. 2 zákoníku práce stanoví, že s výjimkou podle ust. § 33 odst. 3 zákoníku práce, je možné sjednat možnost odvolání z vedoucího pracovního místa výhradně u vedoucích pracovních míst taxativně uvedených v § 73 odst. 3 zákoníku práce. Těmi jsou vedoucí pracovní místa v přímé řídící působnosti statutárního orgánu (jde-li o zaměstnavatele – právnickou osobu) nebo zaměstnavatele – fyzické osoby, a dále vedoucí pracovní místa v přímé řídící působnosti vedoucího zaměstnance přímo podřízeného statutárnímu orgánu (u zaměstnavatele – právnické osoby) nebo zaměstnavateli – fyzické osobě, a to za podmínky, že tomuto vedoucímu zaměstnanci je podřízen další vedoucí zaměstnanec. Uvedený úplný zákonný výčet vedoucích pracovních míst nelze smluvně rozšiřovat.

Dále novela stanoví, že ke skončení výkonu práce vedoucího zaměstnance na vedoucím pracovním místě dochází hned dnem doručení odvolání nebo vzdání se tohoto místa, nebyl-li v odvolání nebo vzdání se uveden den pozdější. Dosavadní úprava fixovala skončení výkonu práce na vedoucím pracovním místě až na den následující po dni doručení odvolání nebo vzdání se předmětného vedoucího místa, nebyl-li v tomto odvolání nebo vzdání se uveden den pozdější (viz ust. § 73a odst. 1 zákoníku práce).

4. Přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů

Novela zákoníku práce usiluje v tomto aspektu o zpřesnění úpravy přechodu práv a povinností z pracovněprávních vztahů. Nově tak bude přechod práv a povinností z pracovněprávních vztahů při převodu činnosti zaměstnavatele nebo její části k jinému zaměstnavateli podmíněn kumulativním splněním následujících podmínek:

a) činnost je po převodu vykonávána stejným nebo obdobným způsobem a rozsahem,

b) činnost nespočívá zcela nebo převážně v dodávání zboží,

c) bezprostředně před převodem existuje skupina zaměstnanců, která byla záměrně vytvořena zaměstnavatelem za účelem výhradního nebo převážného vykonávání činnosti,

d) činnost není zamýšlená jako krátkodobá nebo nemá spočívat v jednorázovém úkolu a

e) je převáděn majetek, popřípadě právo jeho užívání nebo požívání, je-li tento majetek s ohledem na charakter činnosti pro její výkon zásadní, nebo je převzata podstatná část zaměstnanců, které dosavadní zaměstnavatel používal při výkonu činnosti, závisí-li tato činnost v podstatné míře pouze na zaměstnancích, nikoliv na majetku.

Novela zákoníku práce dále přináší změnu ust. § 51a zákoníku práce, který umožňuje zaměstnanci dát dosavadnímu zaměstnavateli výpověď v souvislosti s přechodem tak, aby ještě před přechodem jeho pracovní poměr skončil, a on tak nebyl nucen vykonávat práci v podřízeném postavení pro jiného zaměstnavatele.

5. Vysílání pracovníků za účelem poskytování služeb

Ve stručnosti lze dále uvést, že novelou dochází rovněž k podstatným změnám v oblasti vysílání pracovníků za účelem poskytování služeb, a to v souladu se směrnicí EU.