ZRUŠENÍ PRACOVNÍHO POMĚRU VE ZKUŠEBNÍ DOBĚ SE ZAMĚSTNANCEM V REŽIMU DOČASNÉ PRACOVNÍ NESCHOPNOSTI
Nejeden poskytovatel sociálních služeb se setkal se situací, kdy nově příchozí zaměstnanec v průběhu zkušební doby onemocní a je uznán dočasně práce neschopným. Za určitých okolností, zejména v případě dlouhodobějšího trvání dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance, se zaměstnavatel může dostat do obtížné situace, která může v krajních případech vést k ohrožení provozuschopnosti zaměstnavatele. V praxi se opakovaně setkáváme s dotazem poskytovatelů sociálních služeb, zda je možné se zaměstnancem ve zkušební době, který se nachází v režimu dočasně práce neschopného, zrušit pracovní poměr ve zkušební době, a proto v rámci tohoto článku objasníme, za jakých podmínek je tak možno učinit.
Právní úprava zkušební doby je obsažena zejména v ust. §§ 35 a 66 zákoníku práce. Ust. § 35 zákoníku práce stanoví základní podmínky pro platné sjednání zkušební doby, a to:
zkušební doba musí být vždy sjednána v písemné formě;
zkušební doba musí být sjednána nejpozději ke dni nástupu do práce (resp. ke dni uvedenému jako den jmenování na pracovní místo vedoucího zaměstnance);
zkušební doba může činit maximálně tři měsíce (resp. u vedoucího zaměstnance 6 měsíců) po sobě jdoucích, přičemž současně nesmí být sjednána delší, než je polovina sjednané doby trvání pracovního poměru;
zkušební doba nesmí být dodatečně prodlužována.
V souladu s posledně uvedeným bodem není možno zkušební dobu prodlužovat, a to ani v případě, že by se na tom zaměstnanec se zaměstnavatelem dohodli. Výjimku z tohoto pravidla představují pouze důvody uvedené v ust. § 35 odst. 4 zákoníku práce. Podle tohoto ustanovení se zkušební doba ze zákona prodlužuje o dobu celodenních překážek v práci, pro které zaměstnanec nekoná práci v průběhu zkušební doby, a o dobu celodenní dovolené. Na tomto místě je třeba zdůraznit, že na prodloužení zkušební doby mají vliv skutečně pouze celodenní překážky v práci, resp. dovolená čerpaná v rozsahu celé pracovní směny zaměstnance. Pokud tedy zaměstnanec v důsledku překážky v práci či dovolené nevykonává práci například po tři pracovní směny, zkušební doba se o tři pracovní směny prodlouží.
Dočasná pracovní neschopnost zaměstnance představuje dle ust. § 191 zákoníku práce tzv. důležitou osobní překážkou, která má zásadní vliv na běh zkušební doby. Původně sjednaná tří měsíční zkušební doba se totiž může s ohledem na délku dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance podstatně prodloužit (například o celý měsíc, nachází-li se zaměstnanec po takovou dobu v režimu dočasně práce neschopného).
S uvedeným prodloužením délky zkušební doby nedílně souvisí možnost zaměstnavatele či zaměstnance zrušit pracovní poměr v prodloužené zkušební době. Podmínky pro platné zrušení pracovního poměru ve zkušební době stanoví ust. § 66 zákoníku práce. Pracovní poměr je možno ve zkušební době zrušit z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu. Zákoník práce umožňuje ve zkušební době zrušit pracovní poměr rovněž se zaměstnancem, který se nachází v režimu dočasně práce neschopného. Zaměstnavatel tak však nesmí učinit v době prvních 14 kalendářních dnů trvání dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance. Po uplynutí prvních 14 kalendářních dnů dočasné pracovní neschopnosti zaměstnance ve zkušební době je zaměstnavatel oprávněn zrušit pracovní poměr se zaměstnancem z jakéhokoliv důvodu nebo bez uvedení důvodu.
Pro zrušení pracovního poměru ve zkušební době se vyžaduje písemná forma. Pokud by písemná forma nebyla dodržena, nebude se ke zrušení přihlížet a pracovní poměr bude nadále trvat. Ve zrušení pracovního poměru ve zkušební době je rovněž vhodné uvést den, kdy pracovní poměr zaměstnance skončí (musí se jednat o den pozdější, než ve který je zrušení pracovního poměru zaměstnanci doručeno). Není-li den skončení pracovního poměru ve zrušení specifikován, nebo pokud by v něm byl uveden den dřívější, než ve kterém bylo zrušení zaměstnanci doručeno, platí, že pracovní poměr skončí dnem doručení zrušení pracovního poměru. Den, který má být ve zrušení označen jako den skončení pracovního poměru, musí spadat do sjednané (či prodloužené dle výše popsaných zákonných případů) zkušební doby.
V souladu s ust. § 334 zákoníku práce musí být zrušení pracovního poměru doručeno zaměstnanci do vlastních rukou, a to postupem a za podmínek dle zákoníku práce. Zejména doručování prostřednictvím pošty je přitom velmi komplikované a prakticky nelze spoléhat na tzv. fikci doručení pro případ, že si zaměstnanec zásilku nevyzvedne v úložní době, neboť podmínky pro její aplikaci jsou velmi přísné. Podrobnější článek o doručování podle současné úpravy zákoníku práce přineseme článek v některém z dalších vydání našeho Právomatu.
